Dobrovolnost:
Dobrovolnost v mediace je vnímána ve dvou rovinách:
- Každá ze stran se může dobrovolně rozhodnout, zda do mediace půjde či nikoli.
- V případě, že se rozhodne do mediace jít, může mediaci kdykoli v jejím průběhu a to bez udání důvodu ukončit.
Důvěrnost:
Mediační jednání je důvěrné. Co to v praxi konkrétně znamená:
- Jednání je neveřejné – nemůže se ho účastnit veřejnost (tak jak je to běžné při soudním jednání). Mediační proces probíhá za zavřenými dveřmi a účastní se ho pouze mediátor a strany sporu. Zcela výjimečně se jednání mohou zúčastnit jiné osoby a to pouze za předpokladu, že s tím strany souhlasí.
- Proces sjednávání mediace a mediační jednání je ze strany mediátora zatíženo mlčenlivostí – mediátor nesmí třetí osoby sdělit žádné informace, které se týkají mediace samotné. Co mediátor sdělit může: zda byla uzavřena smlouva o provedení mediace, v jakém tématu a kdy + zda byla uzavřena mediační dohoda, v jakých tématech a kdy.
Důvěrnost mediace přináší stranám bezpečí, bez kterého by mediace nebyla tím čím je.
Nestrannost a neutralita:
Mediátor je dle zákona o mediaci povinen provádět mediaci osobně, nezávisle, nestranně a s náležitou odbornou péčí.
- Mediátor naplňuje nestrannost tím, že důsledně dbá, aby ke stranám konfliktu nebyl v žádném vztahu, stejně ani tak k předmětu sporu.
- Mediátor naplňuje neutralitu tím, že přistupuje k oběma stranám sporu rovnocenně. Oběma stranám pomáhá stejně, stany ani obsah sporu nehodnotí, přistupuje k celému procesu mediace s respektem.
Naplňováním nestrannosti a neutrality posiluje u stran důvěru v mediaci a mediátora.
Neformálnost a zodpovědnost:
Mediační jednání je lidské, přátelské a zohledňující potřeby stran, protože není zatížené žádnými procesními předpisy – pravidly (tak jak je běžné při soudním jednání). Strany mediace od prvopočátku spolupráce ví, že jsou zodpovědné za obsah mediační dohody, mediátor zcela odpovídá za její proces.
